A je to tady! Začala jarní sezóna a jako vždy, buď Jarní skály nebo Jarní sprint. Vybrali jsme si Jarní skály a vyrazili do skal u Branžeže. Místo známe, kluci tady byli několikrát na soustředení, takže nic překvapivého. Celkem si skály užili, ale nebylo to moc, dalo se to. A to bylo super, žádné šplhání ani skoky ze skal. Počasí pod mrakem a kolem 8 stupňů, takže teplo a na běh pohoda. Co víc si na začátku jara přát?
Minule jsme se pohybovali mezi Hurvínkem, Mařenkou, Spejblem, Napoleonem a dalšími a dnes jsme se pohybovali mezi plastovým a skleněným odpadem, plechovkami, ledničkami, kontejnery, popelnicemi a dalším zajímavým odpadem. Zúčastnili jsme se sprintu v areálu firmy Rumpold, která nakládá s odpady. No proč ne? V podstatě jsme tím ukončili zimní sezónu a užili jsme si to. Na takový závod vždycky rádi jedeme, je to takové zpestření sezóny.
Víte přece, že Hurvínek patří k Mařence, Spejb k Jeníčkovi a Napoleon k Daně? No a právě o tom byl tento závod. Cílem bylo vzít najednou ty, co spolu souvisí a takto postupně brát jednotlivé páry. Protože to bylo na čipy a ty nelžou, tak bod byl opravdu jen za ty, co šly po sobě. Na mapě je vidět, že se prostor musel dost křižovat, ale protože to byl malý prostor, tak to bylo nutné. Zkuste se zamyslet, jak byste to dali Vy. Ti mladší měli docela problémy a mně taky něco nedocvaklo. Závod se jmenoval "Návrat ke kořenům", tak jsem si alespoň vzpomněl, co všechno bylo před 40 lety. Počasí přálo, sníh nebyl a prostor se líbil, takže pohoda v neděli.
Další Zimní liga. Tentokrát kousek od Řípu v Horních Beřkovicích. Centrum na hřišti, pak asi 1,5 km na start. Já už s naším domácím kamarádem Žofkou jen na půlku a zpátky do auta. Po těch 2 km byla tak utahaná, že hodinu spala, než přišli z cíle. Terén ze začátku nic moc, ale pak už v pohodě. Už nebyl sníh, teplota kolem 4 stupňů, bez větru, sice zataženo, ale v pohodě. Tak jsme si to poprvé užili už v pěti.
Vyrazili jsme na BorCup k letišti Hradčany u Mimoně. Je to trochu dál, ale zase jiné místo. U nás sníh, za Kralupama nic, ale na místě sněhová pohádka. Dlouho jsme tolik sněhu na závodě neměli, bylo to alespoň zajímavý. Byly 2 mapy, na jedná povinné pořadí a na druhé bonusové kontroly, které se mohly brát zároveň. Limit byla hodina. Takže žádné čekání, doběhli všichni skoro stejně, prostě pohodovka v lese. Protože do BorCupu nezasahujeme bodově, tak nás body netrápily, prostě jsme si to užili.
Jako každý rok, tak i letos jsme vyrazili na Kozla, sice ne do Popovic, ale do Mirošovic, odkud se odjíždělo vlakem na starty. My jsme měli naštěstí stejný start na nádraží ve Hvězdonicích. Odvezl jsem tam "naše" autem, protože jsem stejně potřeboval kamerovat a fotit. Tom si dal 8,8 km a Filip s Moni něco přes šest. To by bylo celkem v pohodě, kdyby to celé nebylo na ledu. Super, brusle jsme nechali doma. Takže běh po ledu, klouzání, tedy v podstatě žádný běh. A ještě první 2 kontroly na 2 kilometrech, takže nic zajímavého, jen dlouhé klouzání bez kontrol. Nakonec byl na zemi jen Filip, ostatní to přežili a Moni si dala úplně jinou mapu, prostě podle plotu. Ne že by to nebylo zajímavý, ale díky stavu povrchu nic moc.run
Dneska jsme si zajeli na druhý závod Zimní ligy do Voznice. Není to daleko, čekali jsme sníh, ale nikde nic. Doma máme na zahradě u Prahy 10 cm a tady nic. Poslední Zimní liga tady byla ve sněhu, mohlo to být podobné, ale jen čistě v bahně. Jel jsem jen s Tomem, který si dal 8,7 km, takže to byla taková pohodová hoďka. Vlastně na leden standardní počasí, i když doma to tak nevypadá.
A už to začalo, rok 2026 odstartoval. Jako vždy Zvolským paměťákem, jedna mapa, nějaké kontroly a limit 50 minut. A je nutné si kontroly zapamatovat, pak si pro ně doběhnout a zpátky k mapě. Tak pořád dokola. A Ti nejlepší se přišli kouknout jen jednou. Zábavné první poledne v roce.